NAŠE MOTTO: Neplaťte na daních víc, než musíte ...

první konzultace
ZDARMA

25 let zkušeností
v daních a účetnictví

Daňová kvóta – definice, význam a mezinárodní srovnání

Co je daňová kvóta? Daňová kvóta vyjadřuje poměr daňových příjmů (včetně sociálních a zdravotních odvodů) k hrubému domácímu produktu (HDP) daného státu. Udává se v procentech a ukazuje, jak velká část ekonomického výkonu je přerozdělována prostřednictvím veřejných rozpočtů. Dělení: Úzká daňová kvóta: jen daně. Široká daňová kvóta: daně + sociální a zdravotní pojistné (obvykle používaná […]

  1. Co je daňová kvóta?

Daňová kvóta vyjadřuje poměr daňových příjmů (včetně sociálních a zdravotních odvodů) k hrubému domácímu produktu (HDP) daného státu. Udává se v procentech a ukazuje, jak velká část ekonomického výkonu je přerozdělována prostřednictvím veřejných rozpočtů.

Dělení:

  • Úzká daňová kvóta: jen daně.
  • Široká daňová kvóta: daně + sociální a zdravotní pojistné (obvykle používaná v mezinárodních srovnáních).
  1. Význam daňové kvóty
  • Srovnávací nástroj pro posouzení daňového zatížení mezi zeměmi.
  • Odráží míru státního přerozdělování.
  • Vhodný indikátor pro rozhodování o daňové politice a rozpočtových reformách.
  • Ukazuje, jak silný je stát z hlediska finančních zásahů do ekonomiky.
  1. Daňová kvóta v jednotlivých zemích EU (2023, zdroj: Eurostat)
📌 Pořadí Země Daňová kvóta (% HDP)
1 Francie 45,6 %
2 Belgie 44,8 %
3 Dánsko 44,1 %
4 Rakousko 43,5 %
5 Lucembursko 42,8 %
6 Finsko 42,7 %
7 Švédsko 42,3 %
8 Itálie 41,9 %
9 Nizozemsko 40,9 %
10 Německo 40,6 %
16 Česká republika 35,3 %
25 Irsko 22,7 %
  • Průměr EU (2023): 40,0 %
  • Průměr eurozóny: 40,6 %
  1. Česká republika v kontextu
  • Česká republika má daňovou kvótu pod průměrem EU.
  • Velká část příjmů veřejných rozpočtů tvoří sociální a zdravotní pojištění (cca 15,3 % HDP). Toto velké zatížení se projevuje mimo jiné v širokém uplatňování švarcystému a zapojení zaměstnanců v šedé zóně (používání pracovních agentur, široké používání dohod provedení práce a práce tzv. načerno). Politici však nemají vůli tuto záležitost efektivně řešit.
  • Relativně nízké přímé daně z příjmů fyzických osob i právnických osob.
  1. Vývoj kvóty a trendy
  • Kvóta roste, když se zvyšuje daňové zatížení nebo klesá HDP.
  • Kvóta klesá, pokud stát zavádí daňové úlevy nebo roste ekonomika bez zvýšení daní.
  • Změny v strukturách daní (např. posuny od přímých k nepřímým daním) mohou hodnotu ovlivnit bez změny celkové kvóty.
  1. Limity daňové kvóty
  • Nehodnotí spravedlnost daňového systému.
  • Nezohledňuje efektivitu výběru daní.
  • Ovlivněna cyklickými vlivy HDP – může růst i bez reálného zvýšení daní.
  • Neříká nic o výdajové stránce rozpočtu.

 

Sdílet článek: